Rubriky

Jilemnice

Podzimní prázdniny v Jilemnici

27.10. – 1.10.2010

Na každoroční tradiční celostřediskovou akci jsme se vypravili už v úterý odpoledne. Cesta vlakem byla pohodlná a i když nebyla krátká, uběhla nám rychle. V Jilemnici jsme vystoupili už za tmy. Cesta na chatu vedla zprvu po silnici, pak ale naštěstí klidnou silničkou mezi lesem a polem. Do mrazivé vlhké mlhy svítil měsíc a dával celé krajině stříbrný nádech. Po zabydlení byli všichni rádi, když si konečně mohli zalézt do postele.

Na středu byla připravena výprava do Poniklé, kde se po století vyrábějí skleněné foukané korálky, a z nich pak všelijaké ozdoby. Krom toho, že jsme se mohli podívat, jak se korálky vyrábějí, mohli jsme si i něco vyrobit nebo koupit. V Poniklé bylo také Krakonošovo muzeum, ve kterém byly vystaveny staré exponáty, ukazující, jak se žilo v dávných dobách. Muzeum bylo sice pěkné, ale paní průvodkyně nebyla zrovna dvakrát příjemná. Je asi vcelku běžné, že sedmileté děti neznají věci, které používali jejich praprarodiče. Proto jsme tady vlastně byli, abychom se to dozvěděli.

Ve čtvrtek jsme autobusem vyrazili do Boskovských dolomitových jeskyní. Krápníková výzdoba byla pěkná, jeskyně byly hezky dlouhé, absenci netopýrů vykompenzovalo tyrkysové jeskynní jezero, které na nás čekalo na konci prohlídkové trasy. Cesta domů byla bahnitá a dlouhá. Večer byli všichni unavení.

Na čtvrtek ani na pátek už celodenní výlety naplánované nebyly. Šlo se na procházku po naučné stezce až k Martinickým rybníkům, hrála se hra o ochraně Krkonoš, šlo se do Jilemnice do muzea, hrály se hry u chalupy a šlo se na výlet do Horní Branné k hrobce Harrachů. Povedenou akcí byla večerní bojovka, na kterou světlušky mohly jít dobrovolně. Některé nás překvapily svojí odvahou, jiné zase zbabělostí, těch druhých případů ale nebylo mnoho.

Neděle byla dnem odjezdu domů. Cesta nebyla tak pohodlná, protože se z podzimních prázdnin vracelo hodně dětí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *