Rubriky

Končiny

Jarní výprava k Nové Pace

8.-10.4.2005

Výpravu k Maruščině tetě na chalupu jsme plánovaly už velice dlouho. Těšily jsme se na krásnou jarní přírodu, na opékání hadů, zkrátka na hezký víkend. Bohužel nám moc nevyšlo počasí. Už v pátek při odjezdu pršelo a déšť neustal ani v sobotu. Přesto jsme si výlet užily, no, posuďte sami:

Na cestu jsme se tedy vydaly už v pátek odpoledne, klasicky z Bílé Hory. Vlakem jsme jely do Chlumce nad Cidlinou, kde jsme přestoupily na vlak do Nové Paky. Na nádraží jsme se musely obléknout do pláštěnek, abychom do chalupy nedorazily úplně mokré. Cesta nebyla dlouhá, ale s velkým batohem a ještě v dešti…,všechny jsme se nemohly dočkat teplé světnice.

Nakonec jsme skutečně dorazily k osamocené chalupě. Rychle jsme se zabydlely, převlékly se do suchého a daly ke kamnům sušit, co cestou zmoklo. Skoro všechny jsme měly mokré batohy, některé trochu navlhlo oblečení či spacák, jiné se utopila snídaně. Na batůžek to chce také pláštěnku… Vzhledem k tomu, že už bylo docela pozdě, navečeřely jsme se, zazpívaly pár písniček s kytarou, zahrály si písmenka a vypravily se do postýlek. Přály jsme si, aby ráno už svítilo sluníčko.

V sobotu ráno ale lehce krápalo. Abychom si trochu zavzpomínaly na tábor, vyběhly jsme ven na zápraží na rozcvičku. Pak už jsme se usadily k teplému čaji, posnídaly a začaly se připravovat na výlet – věřily jsme, že se počasí zlepší. Šly jsme směrem na Hřídeleckou hůru, procházely jsme vesnicemi s krásnými zahrádkami plnými kvetoucích jarních kytek, míjely jsme pískovcové lomy a pole plná zajímavých kamenů. A pak jsme už zdálky uviděly Hřídelec a jeho vyhaslou sopku (nebo spíše miminko dávno vyhaslé sopky). Při bližším pohledu jsme v jejím nitru spatřily také lom, ve kterém byl dříve těžen kámen. Odtud jsme po červené značce pokračovaly cestou K. J.Erbena až do Valdova a odtud zpět do chalupy. Cestou jsme se také na chvíli zastavily abychom poobědvaly chléb s pomazánkou.

Po návratu jsme se převlékly a vlezly si do spacáků, abychom trochu roztály. Daly jsme si teplý čaj a začaly vařit večeři. Přes den světluškám skřítek po chalupě poschoval dopisy, které musely najít, a splnit úkoly, které na nich byly napsané. Po tom, co jsme objevily i samotného skřítka, byla večeře. Ve volném čase světlušky nacvičily divadelní tragédii o Kleopatře. Ještě než jsme se tedy pustily do večerního programu, shlédly jsme velice pěknou originální, divadelní hru, ve které Kleopatra třikrát umřela a opět vstala z mrtvých.

Na večer bylo na plánu opékání hadů. Déšť ale neustal a hadi stejnak byli někde zalezlí…musely jsme tedy změnit jídelní lístek. V mokru se báječně daří žabkám, takže jako delikatesa na večer byly opékané žabky. Každá světluška jich několik uplácala a Petra je pak opekla. Byly výtečné! Kromě přípravy žabek jsme si večer dopřály trochu dětského hazardu a daly si partičku binga. Pak ještě pohádka a hajdy do postelí.

V neděli bylo krásné počasí. Od rána svítilo sluníčko. Po snídani jsme si zabalily všechny věci do batohů a šly na chvíli pracovat na zahradu. Shrabaly jsme listí pod dvěma lípami a rozhrabaly jsme krtince. Zatím nám Petra uvařila ke svačině puding. Po svačině jsme se vydaly ještě na krátkou procházku do vedlejší vesnice, kde se v jedné zahradě nelézá tisíc let starý kamenný kříž. Do oběda jsme si hráli. K obědu byla polévka s chlebem.

Zbylo už jen uklidit chalupu, naložit si na záda zpět velké batohy a vydat se na nádraží, odkud jsme se stejnou cestou vrátily do Prahy. Na Bílé Hoře jsme naši výpravu ukončily.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *