Žahavá medůza
Vydat se do zdejších vod za žahavou medůzou chtělo pořádnou dávku odvahy. V lesním potoce na ní světlušky opravdu narazily. Říkaly jí: „Dej nám klíč!“ nebo „Prosíme klíč!“, ale ani jedno nepomohlo. Poté, co někdo medůze řekl: „Medůzo bambulatá, šiško dutá!“ a nic to s ní neudělalo, napadlo elfa, jestli ona není náhodou hluchá. No má někde na klobouku medůza uši? A na co by je potřebovala, když ani ryby nemluví? Pak jí elf zamával, a ona mu také zamávala. Uff, alespoň že není ještě slepá! Co takhle jí napsat, že chceme klíč? Ale máte někdo tužku? Zatraceně… Co takhle sestavit slovo klíč z nějakých věciček… Co takhle sestavit slovo klíč z medůzích vajíček. Těch bylo kolem spousta.
Světlušky tedy běhaly a kradly medůze její vajíčka. Ta se mezi mini ladně pohybovala, mávala žahavými chapadly a občas někoho zasáhla. Nakonec každá skupinka sestavila hezké barevné písmenko, medůza si celé slovo přečetla a klíč jim dala. Stejně jí k ničemu nebyl. A je to. Zbývá získat poslední klíč!
|
|
|
