Tábor 2013
14.7. – 27.7.2013
Letošní tábor nás lákal nejen lesní vůní, ale také dobrou předpovědí počasí – tak uvidíme, jak to nakonec dopadne. Jako vždy jsme na Pampeliškové louce v Chlumu u Trhového Štěpánova, od neděle 14.7.2013 do soboty za dva týdny.
Tábor jako vždy začal o několik dní dřív, než dorazily v neděli světlušky. Bylo potřeba postavit umývárku, latrínu, zastřešit kuchyň, udělat ohniště, vyměřit tábor a podobně. Stany se ale stavily až v neděli. Díky velké pomoci mnohých rodičů jsme letos bydlely nějak rychleji. Ještě v neděli se stihlo postavit i týpko a vlastně všechny práce kromě brány byly hotové.
Pondělí – první úplný táborový den. Napsaly jsme pohledy domů, nakreslily panáčky klíšťáky, zasportovaly si na louce. Odpoledne nás překvapilo setkání s neznámými kluky – byli to Vontové a pěkně se pobili o to, zda budou volit Mažňáka nebo Losnu. Večer jsme pak byly svědky setkání, které svolal Velký Vont. Naším úkolem na tomto táboře bude nalézt ztraceného ježka v kleci, protože těmto chlapíkům ho nemůžeme nechat na pospas. V úterý jsme se byly koupat v Javorníku na koupališti. Nálada je dobrá! Večer byl táborový oheň, ale ještě před tím jsme se opět setkaly s Rychlými Šípy a pomohly jim vynést výbušninu z jejich klubovny. Prozkoumávání Stínadel může začít!
Středa nás opět přivítala slunečným ránem a také super hodební rozcvičkou. Dopoledne jsme se věnovaly odborkám a učily jsme se květiny, odpoledne jsme pak hrály etapovku a zpívaly jsme. K obědu byla rajská s masem a s knedlíkem. A přišla na kontrolu hygiena. Vše jsme měly v pořádku.
Čtvrteční dopolední program byl pro nás novinkou – na návštěvu přijela policie. Ve třech skupinách se světlušky postupně dozvěděly o kriminalistice – naučily se snímat otisky prstů, o dopravní bezpečnosti a o bezpečnosti na internetu nebo v kontaktu s neznámými nebo nebezpečnými lidmi. Odpoledne jsme se myly a pak jsme vyráběly lampiony. Počasí bylo skvělé, stejně jako oběd – kynuté knedlíky s omáčkou z čerstvých jahod a ostružin.
Dny letí jako voda. Všechny mají ale jedno společné – pohodový táborový program a krásné počasí. Co jsme všechno dělaly od pátku do neděle? Byly jsme se koupat, zpívaly jsme s kytarou a učily se nové písničky, povídaly si o Zemi a prohlížely si roztodivné horniny a minerály, učily se stavět stan, debatovaly jsme o historii skautingu a vlastně i České republiky, uzlovaly jsme, dělaly jsme zdravovědu a v neposlední řadě jsme se zase posunuly o kus blíž ježkovi v kleci.
Ani jsme se nenadály a už se skoro blíží konec tábora. Počasí je naprosto skvělé, teplota stoupá až skoro moc vysoko, ale v lese nám je dobře. Jsou za námi další tři dny. V pondělí jsme se vypravily provětrat naše peněženky do Trhového Štěpánova, v úterý jsme se byly koupat, ve středu odpoledne byl karneval a jarmark. Mezi tím jsme se naučily něco zajímavého o zvířatech, o historii Země, o ekologii, hrály jsme etapovku, dělaly odborky, tancovaly country tance, zpívaly s kytarou a podobně. Snad se nám poslední táborové dny podaří prožít také tak fajn, jako doposud.
Předposlední celý táborový den byl nabitý programem. Dopoledne jsme se věnovaly dokončování hvězdiček a nováčkovské zkoušky, pak jsme šly na chrundí a smůlu, poté jsme popřály Petře k jejím narozeninám, pak jsme se vypravily do VOD do Zdislavic na oběd (výborná svíčková). Po obědě jsme se myly a pak byla závěrečná etapa. Po strastiplném dobrodružství jsme nalezly ježka v kleci, i když to vypadalo, že ho snad nenajdeme. Byl, jak jinak, než ve stoce, kde ho kdysi ztratil Mažňákův otec. Večer byl táborový oheň. Zítra nás čeká poslední táborový den, ani není možné, jak rychle ten čas letí…
Je to tak, i letošní tábor nakonec musí skončit. Pláštěnky jsme neotestovaly, klíšťat moc nebylo, zdraví všem vydrželo, pravda, dost to tady štípalo a občas se ve staneh nedalo vedrem vydržet, ale to jsou detaily. Parta byla moc fajn, a to je na táboře asi to nejdůležitější. Do skautek jsme převedly 11 odrostlých světlušek, takže budeme muset v září udělat nábor nových dětí.
Na konec musím ale především chci jménem celého roje poděkovat těm, bez kterých by tábor nebyl / nebyl tak krásný / nebyl tak pohodový / byl dražší / nebyl tak “jednoduchý” na přípravu a organizaci. Je to v první řadě Madla s Petrou, vynikající kuchařky ale hlavně junácký základ našeho roje, bez kterých si tábor nedovedeme představit jak po stránce organizační, tak osobní. Dále je to rodina Čiháků, kteří nám moc pomáhají a my jsme jim za to vděčné. Spol. O.K.Trans Praha je sponzorem dopravy vybavení na tábořiště. Dále nás podporují VOD Zdislavice a samozřejmě rodiče světlušek, kteří ochotně pomáhají při stavbě a bourání. Děkujeme!
