Výlet na Brdy

8.10.2016

Sešli jsme se na Hlavním nádraží, odkud jsme vlakem dojeli do Řevnice. Jaký tremp se tady, kousek od Prahy, dá podniknout? Nechá-li člověk značku značkou, a pak i cestu cestou, může to být úplně super výlet!

Kam přesně jsme měli namířeno, se neprozrazuje, ale šlo nám hlavně  to, udělat si někde oheň, ideálně v čase oběda, a opéct si na něm buřty. Cestu jsme si krátili hraním hry s písmeny, a také občasnou zastávkou na poznávání přírody. Les kolem nás se postupně měnil z takového smíšeného městského ve tmaný, vysoký smrkový, poté oranžový borovicový a nakonec světlý, stříbrně lesklý bukový. V jednu chvíli jsme sešly z cesty a vydaly se terénem hledat kempy, na které jsme dostali typ od jednoho trempa. Počasí nám zatím přálo, ale současně s přiblížením oběda se přiblížil i nějaký otravný mrak, a začalo nám do našeho dobrodružství pršet. Chtěli jsme sejít do údolí potoka, u kterého měly kempy být, to ale nebylo údolí, to byla strž – pěkně hluboká. Nakonec jsme se do ní přeci jen pustili, přelézali jsme potok hned tam a zase zpět, podlézali jsme popadané stromy, které do koryta naházel orkán Kirill, někdy úplně neprostupně propletené. Popadané listí podél potoka pod sebou ukrývalo hluboké bahno, do kterého zahučela nejedna bota. Nakonec jsme ale kemp našli, byl dokonce prázdný, s krásným stolem a ohništěm, na takovém malém skalním výběžku u potoka. Nasbírali jsme tedy dřevo, bylo dost mokré, a – a teď pozor, přesně jako podle příruček, – s použitím březové kůry jsme rozdělali oheň. Pak už to šlo všechno skvěle, odpočinuli jsme si, najedli se, a protože déšť pomalu ustal, šlo se i pěkně dál, už bez pláštěnek.

Výlet nás bavil!