Zimní víceboj o Řád polárníka
6.2.2010
Touha pokořit Brdské kopce uprostřed tuhé zimy přilákala 
na Smíchovské nádraží jen velmi málo odvážlivců. První úkol – dopravit se vlakem do Řevnice – zvládli všichni účastníci bez obtíží. Jak jsme se dozvěděly od pamětníků, není to vždy takovou samozřejmostí. Druhého úkolu – vytvoření vydatných zásob na cestu – jsme se zhostily s opravdovým odhodláním v cukrárně na řevnickém náměstí. Pak už nic nebránilo tomu, vydat se neohroženě vstříc dobrodružství v divočině.
Letos jsme se rozhodly vyzkoušet jinou trasu než obvykle a udělaly jsme dobře. Cesta nás vedla k zasněženým vrcholkům zvolna, takže jsme měly sílu i na sledování stop divoké lesní zvěře. Díky mírnému stoupání a pravidelným přestávkám na doplnění energetických zásob nám zůstalo dost sil na zdolání překážky snad největší – vražedně prudkého kopce k jezírku. U jezírka jsme si 
dopřály chvilku oddechu, ale kvůli nelítostné zimě jsme se brzy rozhodly pokračovat v cestě. Ta teď vedla po hřebenech a její nenáročnost nám dovolila si vychutnat klid a ticho zimní přírody. Postupně se proti nám však začaly objevovat výpravy dalších odvážných dobrodruhů, a tak jsme se pustily do výměny lístečků (brděnek). Rozptýleny touto činností jsme dorazily až na Kytínskou louku. Účastí na slavnostním nástupu a zpěvem skautské hymny jsme dosáhly svého hlavního cíle a mohly jsme se vydat na cestu do civilizace. Cesta do Mníšku už vedla jen z kopce a rychle nám uběhla.
Řád polárníka získaly: Bela, Týnka, Lucka a Petra.
Lucka
|
|
|
