Setkání s elfy
Jednoho dne, bylo to hned na začátku tábora, se světlušky vydaly do lesa na houby. Hub našly spoustu, na tom by nebylo nic divného. Divné bylo to, co se jim cestou přihodilo. Uprostřed lesa byla v zemi veliká díra, a okolo ní byl z kamenů postavený kruh. 
Zvláštní, jakoby to byly dveře do jiného světa… Jen co poodešly dál, vyběhlo z kruhu něco, co s divnými zvuky zmizelo někde hluboko v lese. Aby toho nebylo dost, potkaly ještě jiné bytosti – lesní elfy. Všimly si jich až na poslední chvíli, elfové totiž šli naprosto neslyšně mezi stromy. Vedli se v rámě, jako by byli na plese. Došly až ke světluškám a ten nejspanilejší elf na ně promluvil.
„Dobrý den, přátelé, objevili jste se zde jako na zavolanou. Již chvíli vás sledujeme, jak si budujete tábor na naší louce, a všimli jsme si, že jste dobří malí lidé. Přesně takové bychom potřebovali, aby nám pomohli. Chcete, abych vás do našeho zármutku zasvětil?“ A to světlušky samozřejmě chtěly. Elf jim tedy vypověděl vše o ztracených klíčích a i to, jak v zimě umrznou, nepodaří-li se jim během několika dnů klíče sehnat. Naštěstí nebylo ztraceno všech dvanáct klíčů, pouze sedm. Pět jich elfové měli u sebe, to bylo však málo jak k otevření dveří, tak k udržení jejich síly. Díky ztraceným klíčům se podařilo bytostem s temnot pronikat do jejich říše a tím je ještě oslabovat. Ten kruh tedy skutečně byla brána do jiného světa…
Světlušky elfům pomoc přislíbily, protože z toho koukalo pěkné dobrodružství, a elfové s ulehčením poděkovali a odešli zpět do své lesní říše.
další >>