Mikulášská schůzka

2.12.2008

Cililink, cililink… V klubovně světlušek je ticho a tma. Po ulici od Bílé Hory přichází Mikuláš a za ním divoce poskakuje čert. Světlušky sedí v klubovně tiše jako myšky. Čekáme. Třeba si nás Mikuláš a hlavně ten děsivý čert nevšimnou a klubovnu přejdou. Napětí by se dalo krájet. Svědomí každé z nás pracuje na plné obrátky. Byla jsem letos hodná? Pomáhala jsem mamince? Učila se poctivě? Nelhala jsem? Pomáhala všude tam, kde to bylo potřeba? Byla jsem dobrá kamarádka? Dělala jsem lidem radost? Neodmlouvala jsem a nebyla jsem líná? Uklízela jsem si po sobě? Nehádala se se sourozenci? Byla jsem správná světluška?

Začínáme si čím dál víc přát, aby si Mikuláš a čert klubovny nevšimli. Každá si totiž uvědomujeme, že ještě máme co zlepšovat. Pomalu to vypadá, že náš plán vyjde. Mikuláš už minul branku o několik kroků, čert se ale vrací a kolem vrátek čenichá. Je to ale marné, čertovský noc tma a ticho neošálí. A tak vítáme Mikuláše s čertem v klubovně a doufáme, že bude Mikuláš hodný a čerta přesvědčí o tom, že do pekel světlušky nepatří.