Loupežníci

Další pohádkovou bytostí, za kterou jsme se vydali, byla Červená Karkulka. Na mapě byla nakreslená v lese kdesi na Javornické hůře. Na pasece nad táborem jsme počkali na ostatní a spočítali jsme se…Jeden člen naší pohádkové posádky chyběl! Rychlý pohledem jsme zjistili, že tady není Renatka. Seběhli jsme tedy zpět na cestu k táboru a tam jsme na zemi objevili hromádku velkých fazolí. Dále jsme tedy šli po nich. Byly poházené občas v trávě, někde chvíli žádná nebyla, jinde se jich asi omylem vysypalo víc.

Luštěnina nás zavedla do doupěte loupežníků. Renča seděla nešťastně na zemi a luštila jakýsi dopis. Tedy spíš se o to pokoušela, moc jí to nešlo. Loupežníci hned rozdali i ostatním dopis a chtěli po nás, abychom ho vyluštili. Prý je ukraden z kočáru paničky z hradu a obsahuje návod, jak se dostat k pokladu. Tak jsme luštili. Dotyčný dopis ale nebyl popisem cesty k bohatství, ale obyčejný, i když velice pěkný, milostný dopis. Loupežníci na sebe byli naštvaní, že ukradli špatnou věc, a nechali nás odejít. Karkulku jsme už raději nechali svému osudu.

<< předchozí • další >>

vše >