Rubriky

Tábor

Tábor na Pampeliškové louce

19.7. – 1.8.2009

ETAPOVÁ HRA >>>

Letošní tábor byl velmi povedený. Na jaře jsme sice zamýšlely vyzkoušet nějaké nové tábořiště, nakonec jsme se ale rozhodly tábořit na naší staré louce a udělaly jsme moc dobře. Je to místo, které už dobře známe, a co je hlavní, místní obyvatelé jsou již na nás zvyklí a se vším nám pomáhají. Cítíme se tady tedy bezpečně a vítány.

Veliké poděkování patří: Ing. Balíkovi, rodině Čihákových, paní Vošické, panu Plesarovi, obzvlášť firmě O.K. Trans Praha, společnosti Merlin a rodičům, kteří nám pomáhali jak u klubovny, tak na louce. Díky rodině Sýkorových a Whelanových jsme si mohly pozvat dravce, takže za to jim patří také velký dík.

Předpověď počasí nebyla nic moc a hned na začátku při stavbě tábora nám déšť udělal trochu čáru přes rozpočet. Přijeli jsme v pátek, kluci postavili latrinu a holky zase umývárku, a hned pak začalo pršet. Když ale přijela Petra s Jardou, kteří přivezli plachty na kuchyň, déšť ustal, a jen co jsme plachty za sucha natáhli, začalo zase pršet. A pršelo ještě celou dlouhou sobotu.

Na stavbu přijeli také pomoct stavět Michal s Lindou a Mrovka. Těm patří veliký dík za postavení ohniště a krásných laviček. Všem našim klukům dále děkujeme za připravení dřeva na celou dobu tábora.

Při hloubení ohniště začal Michal pochybovat, zda je naše louka vhodná pro umístění tábora. Voda se totiž vůbec nevsakovala, bylo jí všude na louce spoustu a na tůňkách bylo vidět, jak proudí. Pak jsme si ale vzpomněly, že tady již jednou podobná situace byla. Vyčistily jsme tedy místo, kudy vtéká voda z horního rybníka do trubky pod loukou, ze které se vlévá do potoka. Je-li totiž toto místo ucpané, voda z rybníka teče přímo na louku. Po vykopání strouhy se začala louka rychle vysoušet. Celodenní déšť také prověřil naší nepromokavou garderobu. Věřte, nevěřte, nic není tak nepromokavé, jak to vypadá. Večer jsme tedy postavili u ohně sušárnu.

Tímto ovšem ošklivé počasí skončilo. V neděli nám na stavbu stanů už svítilo sluníčko. Moc děkujeme rodičům, kteří byli na louce a pomáhali nám. Přijely už také i světlušky a začaly se zabydlovat. Večer bylo vše potřebné uděláno. V pondělí bylo ještě potřeba postavit okrasné stavby, jako je brána, týpko, a méně okrasný sušák a lesní mycí stan. A pak šup, rychle zahodit sekery a převléci se do krásných šatů, protože začíná nejen tábor, ale i etapová hra. A v kuchyni se zatím v hrnci choulely kynuté meruňkové knedlíky.

Program tábora se skládal z mnoha činností. Jednou z nich je skautská aktivita, kdy se světlušky podle svých zkušeností rozdělí do skupin, ve kterých pak probíráme body nováčkovské zkoušky, končící na táboře složením světluščího slibu, nebo první či druhé hvězdy. Starší světlušky ve věku skautek již letos zabrousily i mezi body skautské nováčkovské zkoušky. Vesměs se vždy jedná o znalosti přírody, zdravovědy, skautské historie a organizace, občanské výchovy a sportovních dovedností. Dalším skautsky zaměřeným programem je skládání odborek, ze kterých si světlušky vyberou tu, která je jim blízká, a tu se pak snaží složit. Odborky jsou zkoušky nějaké speciální znalosti nebo dovednosti. Jako každý rok byla spousta zájemkyň o chovatelku nebo přítelkyni zvířat, také bylo hodně muzikantek, zdravotnic a výtvarnic, netradičně se objevily i tábornice, rosnička a odborka šití. Zpíváme také skautské písničky a hymny. Povídáme si o historii skautingu, která v žádném případě nebyla fádní. Učíme se vázat uzle, někomu se třeba budou někdy v životě hodit, jinému prospěje trochu potrénovat mozek a prstíčky. Také si zkoušíme různé šifry. Pořádáme táborové ohně, které slavnostně zapalujeme a uctíváme podle skautských zvyků. Pak si u nich ale zpíváme a hrajeme scénky.

Jinou částí programu je znalost naší přírody, ve které se pohybujeme. Učíme se znát květiny, stromy, houby, ptáky, ryby, savce či hmyz. Některé světlušky už toho spoustu znají, ty pak učíme něco nového.

Občas také sportujeme. Hrajeme míčové hry nebo sportujeme na louce. Nápadů na hry by byla hromada, ale za těch pár dní se nedá vše stihnout.

Stavba turistického stanu jako vždy prověřila schopnost spolupráce v malých skupinkách. Přidělat ložnici k zemi kolíky, zvednout ji tyčemi a napnout tropiko není žádná věda, horší je, dokázat to udělat dohromady s ostatními.

Zpíváme s kytarou, světlušky zpívají o poledním klidu, o osobním volnu, na výletě, prostě všude. Žádná nová písnička nezůstane dlouho neznámá. Když si ji zpěvačky oblíbí, je z ní za chvíli všemi známá odrhovačka.

Na táboře je občas potřeba pracovat. Loupání brambor nebo nanošení dřeva je ale dílem okamžiku, když se na to vrhne celý roj. Letos byly světlušky opravdu šikovné, takže pomáhaly na konci tábora i s bouráním.

Měly jsme také karneval. Mezi maskami byly například víly (7 krát), Karkulka s vlkem, ředitelka se sekretářkou, námořníci s papouškem, dugong, ptakopysk Peri, kůň a farmář s “rozvrzanym vozejkem”.

Byly jsme se projet na koni, který je tak trochu filmovou hvězdou, neboť jste ho mohli vidět například ve filmu Bathory.

Jednou jsme byly na nákupním výletě a jednou jsme se také byly koupat.

Přijeli k nám dravci! Merlin, společnost pro ochranu dravců a sov, zavítal se svými ptáky opět na naši louku. Povídali nám o jejich životě, co jedí, jak loví, jak vidí, jak slyší, kde bydlí a podobně. Konečně jsme se dozvěděli, z čeho vznikl bájný hejkal, kdo lákal noční pocestné na hřbitov, jestli ptáci klovou lidem oči (což bylo demonstrováno na superstatečném Mamutovi), co se stane ptákům, když na ně začne pršet (což bylo zase předvedeno na do té doby suchém Péťovi) a mohli jsme si také vyzkoušet chytit některé z nich na rukavici a některé jsme si mohli pohladit. Program byl moc zábavný. Všichni jsme slyšeli, že nic neslyšíme, když nad námi letí sova pálená, a málokoho nezaleklo liščí mládě určené k výcviku dravců. Prohlédly jsme si sovu pálenou, puštíka, výra, luňáka, orla, káně, supa, poštolku, sýčka či sokola. Na akci jsme pozvali i lidi z Chlumu, kteří přišli v čele s panem starostou Balíkem.

A pomalu se dostáváme k těm nejhlavnějším věcem. Nejlepší na celém táboře je pošta a jídlo. Z našeho jídelníčku bych si teď zrovna dala meruňkové knedlíky, bramborové placky, rajskou s masem a domácím houskovým knedlíkem, buchty s povidlama, buchtičky s krémem, samozřejmě svíčkovou, pizzu, špagety, kuře na smetaně anebo polívku čočkovou, květákovou, hovězí, hrachovou, s písmenkama, zelňačku a tak dále a tak dále.

Jako každý rok jsme měly etapovku, která letos byla o elfech. Příběh i fotky najdete ZDE >>>.

Nedílnou součástí jsou i návštěvy oldskautů či ostatních členů střediska. Letos jsme přivítali Karla, Ďábla a Jelenu. Na odpoledne se přijela podívat i Maruška a Vojtíšek Čepičkovi.

A jsme na konci tábora. Za všechny Čekanky moc děkuji Petře s Madlou, že se s námi pustily do tohoto podniku, protože bez nich by to nešlo. Mužská podpora v podobě Honzy, Vosy, Babky, Martina a Jardy byla také moc vítána a oceněna.

Tak nashledanou za rok!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *