S Evropskou unií na podzimní prázdniny
Nová Víska, Jizerské hory
24. – 29. 10. 2008
| Pátek |
Společné podzimní prázdniny pro nás začaly na pražském Hlavním nádraží. Do Kořenova jsme dojeli vlakem, do chalupy nás pak zavezl pan správce autem.
| Sobota |
V Jizerských horách nás přivítalo krásné počasí, které jsme si užili na celodenním výletě na přehradu Souš. Po bezvadné večeři jsme se sešli ke společnému večernímu programu, který byl zaměřen na Rakousko – první stát Evropské unie, o kterém jsme se, jako o našem sousedovi, chtěli něco nového dovědět. Klára připravila přírodopisnou hru o fauně a floře jednotlivých spolkových zemí. Výsledkem byla mapa Rakouska s obrázky typických rostlin a zvířat.
| Neděle |
Dopoledne proběhlo ve znamení sportovních her v přírodě. Před obědem jsme se podívali do Polska – tedy obrazně řečeno – i když skutečně jsme od něj byli jen co by kamenem dohodil. Lucka sepsala velice zajímavé informace. Věděli jste například o Polsku, že je 4x větší než ČR a většina území jsou nížiny a roviny? A třeba to, že v Polsku má štědrovečerní večeře 12 chodů a ke stolu při ní Poláci usedají až když se objeví na nebi první hvězda? Dárky že nosí Mikuláš, anebo Ježíšek, který přijíždí z nebe na oslátku, pro které je pod stromečkem přichystáno trochu sena? Co víte třeba o Varšavě? A další zajímavosti pramení například ze společné historie Polska s ČR.
Odpoledne bylo zase krásně a my jsme se tradičně vypravili na nějakou rozhlednu. Tentokrát ale všechny překvapilo, že jsme si užili i hezký výhled do kraje. Jindy totiž při těchto rozhlednových výletech bývá taková mlha, že máme co dělat, abychom si domečku s vyhlídkou vůbec všimli. Rozhledna Štěpánka vyhlížela nad louky z nedalekého kopce. Výlet ale začal teprve po hře, kde si mohli všichni vyzkoušet, co si zapamatovali z dopoledního povídání o Polsku. Na louce byly poschovávané obrázky, které vyrobila Káťa. Na obrázcích byly věci anebo místa typická pro Polsko, naproti tomu se zde ale vyskytovaly i obrázky pro Polsko nepatřičné, spíše se hodící do jiných zemí EU. Úkolem bylo lístečky najít a roztřídit na polské (například tvar Polska, vlajka EU, obrázek moře, fotka prezidenta Kaczynskiho a jeho dvojčete, sůl, uhlí, obvařanek, metro, obrázek Paláce vědy a kultury, …) a nepolské (Euro, holandské sýry, fotka Wolfganga Amadea Mozarta, víno, bratislavský hrad, …).
Večer následoval další program, tentokrát připravený Ivou. Tématem byl náš další soused – Německo. Po celém domě byly umístěné obrázky erbů všech šestnácti spolkových zemí a také lístečky s jejich názvy a s malou nápovědou, jak správně přiřadit ke které spolkové zemi její erb. Německo jsme nakonec složili jako puzzle z jednotlivých spolkových zemí, které už byly pojmenované a byl na ně nalepen jejich erb.
| Pondělí |
V pondělí jsme nechali přírodu plavat a vyrazili do města. Naším cílem byl zábavní park Babylon v Liberci. Koupili jsme si vstupenku do IQ parku, do labyrintu a do lunaparku. Ani náhodou by mě nenapadlo, že tam strávíme takového času a ještě budeme mít co dělat, abychom vše stihli. V IQ parku jsou zábavnou formou ukazovány a vysvětlovány různé přírodní zákony a úkazy. Můžete se zde také přesvědčit, jestli vás šálí zrak, co všechno je jen optický klam, jestli poznáte vůně, váhy, vyzkoušíte si, jak vzniká zemětřesení, co je to kontinentální drift. Můžete zkusit jízdu na invalidním vozíku, vyrábět mega bubliny veliké jako vy sami, překonat sílu mezi dvěma magnety, které jsou k sobě natočené stejným pólem, obdivovat vlastnosti a chování světla, plazmy, … V labyrintu se ztratíte, tam se nic jiného dělat ani nedá (tedy šikovné je se na konci zase najít). Na lunapark s kolotoči, houpačkami a různými dalšími atrakcemi nám už moc času nezbylo, byli jsme tam asi jen půl hodiny.
Do chalupy jsme přišli až za tmy. Po večeři přišla řada na moji hru s členskými státy EU. Každá skupina dostala informace o nějakém státu EU, které si nastudovala a pak vždy nějakou prozradila. Ostatní skupiny se snažili uhodnout, o kterou zemi se jedná. Tak schválně, uhodnete? Tato země vstoupila do EU v roce 1973 – v prvním rozšíření. Její rozloha je 43 094 km2 (ČR – 78 866 km2), nejvyšší bod je 170,86 m n. m. (Møllehøj), státním zřízením se jedná o konstituční monarchii, královna Markéta II., a evropské nej… je, že obdělávaná půda tvoří asi 56 % rozlohy, což je nejvíce v Evropě. Myslíte, že jde o Dánsko? Pak máte pravdu. Víte například o Maltě, že nemá žádné přírodní zdroje a nudismus je zakázaný zákonem? O Portugalsku, že je největším producentem korku na světě? Že Estonci jsou stejní ateisti jako Češi, a že míra výskytu nakažení virem HIV je zde 2. nejvyšší v Evropě? A víte, co znamená estonské slovo „öö“?
| Úterý |
Slunečné počasí vystřídaly mlha a déšť. Už skoro zimní náladu jsme si vychutnali ve výrobně vánočních ozdob v Držkově, kde jsme se mohli podívat, jak se kouličky malují, a vzápětí si také nějaké koupit. Hlavním motivem této výrobny byly domečky – domečky na kouličkách, špičkách, zvonečcích, svícíncích… Paní říkala, že namaluje tak šedesát kouliček za den. Domečky se jí musejí pak v noci honit ve všech snech.
Přestože pršelo, uskutečnili jsme po obědě další výlet – na vyhlídku na skále. Mlha se povalovala na polích a v lesích, kterými jsme procházeli. Vzduch byl báječně voňavý a vlhký. Mokré listí stromů se nám lepilo na ruce, když jsme ho zvedali, abychom se pokochali podzimními barvami. Sbírali jsme čedičové kamínky plné olivínových pecek.
Domů jsme přišli tak různě: někteří suší, jiní mokří. Záleží na tom, kdo měl jakou pláštěnku a zda jeho údajně nepromokavá bunda byla opravdu tak nepromokavá, jak tvrdil.
Po večeři následovala krátká prezentace Slovenska, kterou připravili vedoucí vlčat. Skauti pak ukázali několik fotek z jejich putování po zemi našich východních sousedů. Pavel zakončil jejich program testem ze slovenského jazyka, který tedy vůbec nebyl jednoduchý. Posuďte sami: co je to rozprávka? Je to rozmluva nebo pohádka? A co morka? Krůta nebo mouka? Pratať sa neznamená ani drbat se, ani topit se. Co je mačka a izba, to asi víte. Ale co je hurka? Kopec nebo jelito? Z dvaceti otázek měla nejlepší skupina dobře 15, nejhorší 9.
Pak přišel konečně i Petřin program. Petra vystřihala ze čtvrtek tvary všech zemí Evropské unie a rozdala je skupinám složených jako vždy jak ze světlušek, vlčat, skautů tak i skautek. Ti měli podle velikosti a tvaru určit, o kterou zemi se jedná a podle toho ji pak vybarvit v barvách státních vlajek. Celou unii jsme si pak poslepovali na velký papír. Dopadlo to perfektě.
Vlčata na konec posledního večera připravila s pomocí místní techniky a svých notebooků skvělou diskotéku. Nejen na Evropu, ale i na skautský program se dá hledět mladýma očima.
| Středa |
Ještě než jsme se pustily do úklidu atomového výbuchu ve světlušáckém pokoji (o vlčáckém nemluvě), sešly jsme se se světluškami v jídelně a namalovaly jsme obrázky se skautskou tématikou pro skauty z jiných států EU. Součástí obrázku je i věnování napsané v angličtině. Obrázky pošleme těm skautům, se kterými jsme se dostali do kontaktu při získávání známek vydaných k výročí 100 let od založení skautingu. Obrázky poputují určitě do Skotska, Belgie, Německa, Lucemburska, Finska, možná i do Maďarska, Rumunska a Estonska. Ve zbytku času jsme zpívaly s kytarou. A pak následoval ten slibovaný úklid.
Cesta domů vlakem byla dlouhá a měli jsme jediné štěstí, že jsme jeli z konečné. Vlak se cestou tak naplnil dětmi vracejícími se z podzimních prázdnin, že bychom se do něj snad ani nevešli. Takhle jsme se sesedali na sedačkách a poznali tak alespoň další skauty z Prahy.